Když se zamyslíme, co nám vystihuje název knihy, napadne nás toho spousta. Já osobně jsem při prvním setkání s knihou měla rozpačité myšlenky, hlavou mi létalo – „První, co musím ráno udělat je najíst se.“ anebo „A sakra, u jídla se určitě vždy bude muset sedět a dodržovat určitý počet kousání.“ také mi blesklo hlavou „Hmm, kolik kalorií bude potřeba si počítat?“ atd. Ale tady Vás ráda vyvedu z omylu… Jídlo na prvním místě, potažmo Whole30, není žádná dieta, kde byste museli držet určitý počet snězených kalorií anebo myslet na to, že máte jíst 5x denně a vypít 2 l vody. Whole30 je program, který Vám ukáže, jak Vaše tělo reaguje na potraviny, ukáže Vám, že i zajeté návyky se dají změnit a umožní Vám jiný pohled na potraviny jako takové.

Mnozí z Vás jistě znáte takové ty typy lidí, co jí (nebo naopak nejí) určité druhy potravin. Podle toho můžeme lidi nazývat vegetariány (odmítání sníst cokoliv živočišného původu – hovorově ti, co nejí maso), vegany (odmítání jakéhokoliv druhu živočišné složky ve všech oblastech – jídlo, oblečení atd.), lidé, co jedí raw food (jídlo se skládá pouze ze syrové stravy), lidé, kteří si dělají Smoothie šťávy a kaše z ovoce a zeleniny aj.

Whole30 můžeme přiřadit pod Paleo – strava odpovídající době žijícího člověka v paleolitu, kdy je přísun potravin omezen na bílkoviny, ovoce, zeleninu a tuky. Hlavním cílem je odbourání návyků těla na příjem sacharidů, kterého je omezené množství. Whole30 je přísnější než tzv. Paleo strava, protože ve Whole30 nemůžete žádný přidaný cukr v jakékoliv podobě. Ano, správně, ani med, i když „je zdravý“.

O knize a o programu

Kniha (můžete zakoupit na melvil.cz) je rozčleněna do 7. částí, přičemž začátek je věnován jídlu a myšlence, že jídlo by mělo být zdraví prospěšné. Jaké jsou podstaty trávení a jakou hrají roli jednotlivé hormony v těle. Následuje část vysvětlení jídel a potravin, které nám obecně škodí. Je to takové vysvětlení, proč není dobré jíst mléčné výrobky, pít mléko, jíst obiloviny, luštěniny, pečivo, cukry a sladidla aj. Ve 4. kapitole se dočtete právě k potravinám, které jsou pro nás klíčová k dobrému zdraví. Zjistíte, že pro tělo jsou důležité bílkoviny (maso, ryby, vejce), zelenina a ovoce a zdravé tuky (avokádo, olivový olej, oříšky, olivy). Pátá kapitola Vám pomůže pochopit a sestavit si jídelníček. Při Whole30 byste totiž měli dodržovat určité „zásady“, a to jíst pouze 3x denně. Ne, není to snídaně, oběd a večeře, nýbrž první jídlo, druhé jídlo a třetí jídlo. Dále také vysvětlení, že si nebudete počítat žádné snězené kalorie, ani se nebudete vážit a měřit. Ještě jednou, toto není dieta! Whole30 je pročištění organismu, a to kompletně. A proč vlastně 30? Ano, tušíte správně, Whole30 se drží 30 dní. Po tuto dobu není možné (pro správný a kvalitní výsledek) couvnout. Není to tak těžké, vždyť je to jen 30 dní, co říkáte? Kapitoly 6 a 7 už se věnují čistě Whole30. Dokonalý popis toho, co se smí a nesmí, a také to, že Vás to změní. Ať chcete nebo ne, na potraviny se začnete dívat jinýma očima… Kniha obsahuje také přílohy, kde jsou ukázky některých jídel a návody. Existují ale i skupiny, např. na Facebooku, kde lidé postují svá jídla a tak pomáhají všem ostatním. Plno lidí se totiž bojí toho „omezeného“ množství potravin, a co z nich uvařit…? Ale uvidíte sami, budete mile překvapeni.

Mé osobní zkušenosti a poznatky

Možná se ptáte, proč by někdo dobrovolně jedl „jenom“ tyto potraviny, že je to blbost vydržet bez jogurtu nebo másla. Ale já jsem to musela zkusit, měla jsem velké problémy s alergií, kdy nikdo nepřišel na to, z čeho mě svědí nos, pusa, uši a kýchám a smrkám. Musela jsem se prostě otestovat.

Osobně jsem Whole30 absolvovala v září 2014. Od 1. 9. do 30. 9. jsem jedla pouze maso, ryby, vejce, zeleninu, ovoce a zdravé tuky, nic víc, nic míň. Držela jsem to společně s přítelem, Tomášem Matonohou, který do toho šel se mnou, který mě podporoval. Toto určitě beru jako veliké plus, nevím, jestli bych vydržela, kdybych vařila pro něho „klasická“ jídla a uklízela popcorn a CocaColu.

První týden byl náročný. První dny byly skvělé, měla jsem energii, vstávala jsem před budíčkem. Pak se to zlomilo a začala bolest hlavy, neměla jsem žádnou energii ani chuť něco dělat, vše šlo na sílu. Ale tohle se po týdnu přehouplo a pak to šlo už v pořádku. Zažívací potíže jsem neměla, vše šlo dobře. Co bylo nejhorší? Chutě… ano, člověk má prostě pořád na něco chuť, ale důležité je si uvědomit, zda mám hlad nebo jen chuť, stačí vydržet.

Po 30 dnech programu, jsem byla spokojená. Měla jsem o 3 kg méně, bylo mi dobře, pár cm v pase šlo taky dolů (ale toto nebyl můj hlavní cíl, proč jsem začala s Whole). Toto byl takový bonus navíc. A následně začalo to podstatné… testování. Do jídelníčku jsem postupně zařazovala jídla, které jsem dříve jedla a čekala na reakci mého těla. Tedy stále jsem držela Whole, ale přidávala jsem mléčné výrobky, později pečivo, dále luštěniny a zjišťovala, jak se potom cítím, jak mi vlastně je? A výsledek? Dnes si nekoupím obyčejný rohlík, skoro nejím jogurty a mléčné výrobky jako takové, co mám ráda, je sýr. Těšila jsem se na zařazení rýže, těstovin, ty můžu a ty mi nevadí. Nekouřím a nepiji alkohol, to jsem ostatně ale nedělala ani před Whole, takže v tomto ohledu jsem to měla opět snadnější (kromě občasného koktejlu nebo skleničky vína).

Jsem ráda, že jsem si to zkusila, otestovala se. Nějaké potraviny jsem opět zařadila, ale těším se na své druhé Whole30, které plánuji na duben/květen 2015 jako očistu těla na léto.

Co je cílem?

Zjistit podstatu vlivů potravin na naše tělo a orgány. Uvědomit si návyky a závislosti a zbavit se jich. Jít do toho a dodržet to na 100 %. No a hlavně… nastavit si to v hlavě! Co řeknete mozku (pozitivního anebo negativního), to prostě začne dělat.

Na závěr… jděte do toho, zvládnete to a výsledek opravdu stojí za to!

Kniha je rozdělena na několik kapitol. Hned v první kapitole nazvané „Běžecká laboratoř“ se dozvíte vše o skladbě svalů, srdce, plících a dále anatomii těla (kyčel, koleno, střed těla atd.) na velkých a detailně propracovaných ilustracích.

V kapitole „Příprava na běh“ narazíte na vše potřebné před během, ale i po něm. Řeč je o výběru správné obuvi, oblečení, stravování a pitném režimu. Velmi užitečný je přehled cviků pro zahřátí před během a vychladnutí po běhu.

Jak napovídá název kapitoly „Plánování tréninku“, dozvíte se v ní, jak tréninky plánovat, základní principy, typy tréninku (volné běhy, zrychlování, dlouhé běhy, fartlek, vybíhání kopců, regenerační běhy, intervaly a běhy v anaerobním tempu) a také vzorové tréninky pro základní program, závod na 5 km, 10 km, půlmaraton a maraton.

Obsahem kapitoly „Pracujte na své síle“  je přehled cviků pro posilování středu těla a dále cviky pro rezistenční trénink. Cílem těchto cviků je zvýšit sílu a tím posunout běžecké výkony na vyšší úroveň.

Předposlední kapitola „Závod“ shrnuje nezbytné informace, jak se připravit na závod, dodat tělu nezbytné palivo a udržovat zásoby tekutin, samotnou taktiku při závodě a regeneraci po závodě.

„Nezbytná údržba“ je závěrečná kapitola obsahující důležité informace o tom, jak se vyhýbat úrazům a pečovat o své nohy. Pro masáž je opět k dispozici přehled cviků s pěnovým válcem. Druhá polovina kapitoly informuje o obvyklých potížích způsobených během a dále obsahuje přehled častých úrazů včetně popisu symptomů, léčby a doby, kdy se můžete vrátit zpět k běhu.

Hodnocení

Na celkem 192 stranách v měkké vazbě obsahuje kniha souhrn všech důležitých informací o běhání. Svým obsahem je kniha určena pro běžce všech kategorií. Knihu budete otvírat, ať už budete chtít na trati zrychlit, zlepšit vytrvalost nebo vás začne něco bolet.

V knize se mi velmi líbí velké ilustrace anatomie těla v první kapitole a také přehled cviků včetně jejich popisu a přehledu svalů, které při cviku zabírají.

Knihu tedy určitě doporučuji všem běžcům. A pokud teprve chcete začít běhat, může být tato kniha skvělým pomocníkem v začátcích.

Kniha zaujme tři typy čtenářů: autorovy příznivce, hledače receptu, jak se stát spisovatelem a nakonec běžce. Autor rozebírá přípravu na maraton v New Yorku. Popisuje svou přípravu, bolesti, stárnutí a tématy, které se mu honí v hlavě.

Haruki popisuje také ultramaraton na 100 km a odkrývá část svého soukromí. Vlastnil noční jazzový bar v Tokiu, ve kterém začal psát první texty. Nakonec bar ze dne na den zavřel a „stal“ se spisovatelem. V neposlední řadě autor probírá spisovatelství. Doba už podle něj nepřeje romantickým typům, ale tzv. spisovatelům – manažerům.

V originále se kniha jmenuje Hashiru koto ni tsuite kataru toki ni boku no kataru koto. Autor sepsal dílo mezi lety 2005 a 2007. Název vznikl jako variace na povídkovou sbírku O čem mluvím, když mluvím o lásce od Raymonda Carvera, jehož dílo přeložil do japonštiny.

Kniha má 176 stran a čte se velmi dobře. Nakonec stejně jako autor dospějete k tomu, že běhání je o vytrvalosti a neustálé disciplíně.

Autor popisuje nejnáročnější závody na světě (padesátimílové, stomílové závody, běhy v extrémním vedru, závody v Leadville, Badwater, závody běžců a koní dohromady) a osobnosti těchto závodů. Zmiňuje také nejnovější vědecké poznatky, anatomii běžce a problematiku běžeckých bot. Dozvíte se, že velké obuvnické firmy (např. Nike) přiznávají, že moderní běžecké boty způsobují řadu zdravotních problémů. Tím se dostane až na diskuzi o běhu na boso.

Téměř v závěru knihy je odkryta evoluční historie – člověk byl zrozen k vytrvalostnímu běhu!

Kniha je velmi dobře čtivá a poutavá. Sálá z ní úplná radost z běhu a pozitivní energie. Po jejím přečtení se vám bude chtít jít ihned běhat! Rozhodně ji doporučuji všem běžcům a i těm, kteří o běhání někdy uvažovali.

Více informací o knize a samotném autorovi můžete nalézt na jeho webových stránkách – www.chrismcdougall.com. Tam také naleznete fotografie z výpravy a běhu s Tarahumary.

V běhání nejde o to, přimět lidi něco kupovat. Běhat se má jen tak.
Caballo Blanco